Zdenčin

čeština

výslovnost

• IPA: [zdɛnt͡ʃɪn]

dělení

• Zde-n-čin‎^zdroj?

etymologie

Odvozeno od podstatného jména Zdenka příponou -in.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Zdenčin	Zdenčin	Zdenčina	Zdenčino	Zdenčini	Zdenčiny	Zdenčiny	Zdenčina
genitiv	Zdenčina	Zdenčina	Zdenčiny	Zdenčina	Zdenčiných	Zdenčiných	Zdenčiných	Zdenčiných
dativ	Zdenčinu	Zdenčinu	Zdenčině	Zdenčinu	Zdenčiným	Zdenčiným	Zdenčiným	Zdenčiným
akuzativ	Zdenčina	Zdenčin	Zdenčinu	Zdenčino	Zdenčiny	Zdenčiny	Zdenčiny	Zdenčina
vokativ	Zdenčin	Zdenčin	Zdenčina	Zdenčino	Zdenčini	Zdenčiny	Zdenčiny	Zdenčina
lokál	Zdenčině / Zdenčinu	Zdenčině / Zdenčinu	Zdenčině	Zdenčině / Zdenčinu	Zdenčiných	Zdenčiných	Zdenčiných	Zdenčiných
instrumentál	Zdenčiným	Zdenčiným	Zdenčinou	Zdenčiným	Zdenčinými	Zdenčinými	Zdenčinými	Zdenčinými

význam

1. náležící Zdence