abnormální

čeština

výslovnost

• IPA: [abnɔrmaːlɲiː]

dělení

• ab-nor-mál-ní

etymologie

Přes německé abnormal, abnorm z latinského abnormis téhož významu (z ab- a norma).

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální
genitiv	abnormálního	abnormálního	abnormální	abnormálního	abnormálních	abnormálních	abnormálních	abnormálních
dativ	abnormálnímu	abnormálnímu	abnormální	abnormálnímu	abnormálním	abnormálním	abnormálním	abnormálním
akuzativ	abnormálního	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální
vokativ	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální	abnormální
lokál	abnormálním	abnormálním	abnormální	abnormálním	abnormálních	abnormálních	abnormálních	abnormálních
instrumentál	abnormálním	abnormálním	abnormální	abnormálním	abnormálními	abnormálními	abnormálními	abnormálními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	abnormální
komparativ	abnormálnější
superlativ	nejabnormálnější

význam

1. odlišný od normy

překlady

1. odlišný od normy

   • angličtina: abnormal
   • francouzština: anormal
   • italština: anormale, abnorme
   • litevština: nenormalus
   • němčina: abnorm
   • nizozemština: abnormaal
   • norština: unormal
   • ruština: ненормальный
   • slovenština: abnormálny
   • turečtina: anormal

synonyma

1. mimořádný, neobvyklý

antonyma

1. normální, obvyklý, běžný

související

• abnormálně
• abnormálnost
• abnormalita