češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • nor-ma

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ norma normy
genitiv normy norem
dativ normě normám
akuzativ normu normy
vokativ normo normy
lokál normě normách
instrumentál normou normami

významEditovat

  1. pravidlo předepisující nějaký závazný způsob lidského chování
    • Evropská unie sice nevydala žádný předpis, který by zakazoval bít děti, ale zásada nepoužívat tento způsob trestu je přijímána jako nepsaná norma v civilizovaných zemích.[1]
    • Ti, kteří tvrdí, že zákon o rozhlasovém a televizním vysílání je technická, nikoli politická norma, nemají pravdu.[2]
    • Podle evropských norem musí být do roku 2010 všechny obce nad dva tisíce obyvatel napojené na kanalizaci.[3]
  2. dokument stanovující parametry či vlastnosti materiálu, výrobku, součásti nebo pracovního postupu
    • Některé československé státní normy platily ještě dlouho po zániku československého státu.
  3. normální, obvyklý stav
    • Odkládání rodičovství do věku přes třicet let se v poslední době stalo normou.
  4. (v matematice) funkce přiřazující vektoru či matici reálné číslo v analogii s délkou vektoru

překladyEditovat

  1. to, co závazně předepisuje lidské chování
  2. dokument stanovující parametry či vlastnosti něčeho

synonymaEditovat

  1. pravidlo, zákon
  2. standard, směrnice
  3. normál, normálnost, obvyklost, běžnost, zvyk

antonymaEditovat

  1. neobvyklost, unikátnost

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Mladá fronta DNES, 29. 4. 2003. Cit. dle Korpus.cz
  2. Hospodářské noviny, 18. 5. 2001. Cit. dle Korpus.cz
  3. Mladá fronta DNES, 20. 11. 2007. Cit. dle Korpus.cz
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2013-01-02]. Heslo norma.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Norma ve Wikipedii