antoušek

čeština

výslovnost

• IPA: [antɔʊ̯ʃɛk]

dělení

• an-tou-šek

etymologie

Podle jména pohodného Antona Schecka (psáno též Šek).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	antoušek	antoušci / antouškové
genitiv	antouška	antoušků
dativ	antoušku / antouškovi	antouškům
akuzativ	antouška	antoušky
vokativ	antoušku	antoušci / antouškové
lokál	antoušku / antouškovi	antoušcích
instrumentál	antouškem	antoušky

význam

1. (v obecném jazyce) osoba utrácející zvířata a odstraňující zdechliny
   • Je to vroucí a krásná postava, tenhle jeho antoušek, ten smutný a resignovaný člověk, ke kterému se štěstí obrátilo zády a který nezná radosti.

synonyma

1. (neutrálně) pohodný; (v obecném jazyce) ras; (nářečně) konidráč, šerha, vejtažný; drnomistr