zvíře
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
děleníEditovat
- zví-ře
podstatné jménoEditovat
- rod střední
skloňováníEditovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | zvíře | zvířata |
| genitiv | zvířete | zvířat |
| dativ | zvířeti | zvířatům |
| akuzativ | zvíře | zvířata |
| vokativ | zvíře | zvířata |
| lokál | zvířeti | zvířatech |
| instrumentál | zvířetem | zvířaty |
významEditovat
- (hovorově, nesprávně v zoologii) větší druh živočicha (mimo člověka), např. savec, ještěr apod.
- Nejkrásnější zvíře, zvíře pro rytíře, jmenuje se kůň.[1]
- Bály jsme se, že na nás vyběhne nějaké zvíře.
- (přeneseně, hovorově) obecně tvor
- Kráska a zvíře
- (hanlivě) člověk který nemá (žádné nebo příliš slabé) zábrany; člověk, který snadno podléhá svým pudům
- Ty jsi ale zvíře! Mohl by ses taky trochu ovládat...
překladyEditovat
- živočich
- angličtina: beast, animal
- esperanto: animalo
- finština: eläin
- francouzština: bête ž, animal m
- galicijština: animal m
- hebrejština: בַּעַל חַיִּים m, חַיָּה ž
- hornolužická srbština: zwěrjo s
- italština: animale m
- katalánština: animal m
- latina: animal s, bestia ž
- lotyština: zvērs
- maďarština: állat
- němčina: Tier s
- polština: zwierzę s
- portugalština: animal m
- ruština: зверь
- řečtina: θηρίο s
- slovenština: zviera s
- srbština (cyrilice): животиња ž
- staroslověnština: животъ m, звѣрь m
- španělština: animal m
- —
- —
synonymaEditovat
souvisejícíEditovat
slovní spojeníEditovat
- hospodářské zvíře
- domácí zvíře
- dravé zvíře
- kožešinové zvíře
- domestikované zvíře
- lovné zvíře
- malé zvíře
- velké zvíře
slovesoEditovat
- dokonavé
- tranzitivní
významEditovat
- singulár maskulina přechodníku přítomného slovesa zvířit
- Každý den vyhlíží z okna a čeká, až její vyvolený zvíře prach kopyty svého koně zastaví u bran paláce.
poznámkyEditovat
- ↑ Zdeněk svěrák, Jaroslav Uhlíř: Píseň pro koně
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-11-02, [cit. 2009-11-19]. Heslo zvíře.
