böra

švédština

výslovnost

• IPA: [bœːra]
• 2. intonace

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	böra	—
přítomnost	bör	—
préteritum	borde	—
supinum	bort	—
rozkazovací zp.	—	—

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	börande
trpné	—	—	—

význam

1. mít (povinnost), muset
   • Du bör vara hemma före tio. – Máš/měl bys být doma před desátou.
   • Han gjorde inte det som han hade bort. – Neudělal to, co měl.