balamutit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbalamʊcɪt]

etymologie

Z praslovanského balamǫtiti. Pravděpodobně složeno ze dvou částí. Souvisí tak jednak se slovem blábolit, jednak se slovem rmoutit. Srovnej např. ruské баламутить.

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

význam

1. vyvolávat v někom záměrně a (relativně) sofistikovaným způsobem zkreslenou představu o (určité konkrétní) realitě
   • „A mají tam divoké osly,“ dodával plavec, „pruhované černě a bíle na způsob tygrů.“ Biskup zvedl podezřivě oči. „Ty, nechceš nás balamutit? Kdopak kdy viděl pruhované osly? Jedna věc mi je divná, Giovanni...
   • Jiný se děvčeti zalíbil, hezčí než já; nosil se pansky, uměl ji hodně balamutit, a to se jí líbilo; sprostého vozku odbyla.

překlady

1. prezentovat někomu falešnou realitu

   • angličtina: mystify
   • ukrajinština: баламутити

synonyma

1. mystifikovat, věšet bulíky na nos, (hovorově, expresivně) nakecávat

související

• balamucení