čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈbalamʊcɪt]

etymologie

editovat

Z praslovanského balamǫtiti. Pravděpodobně složeno ze dvou částí. Souvisí tak jednak se slovem blábolit, jednak se slovem rmoutit.[1] Srovnej např. ruské баламутить.

sloveso

editovat
  • tranzitivní
  • nedokonavé

význam

editovat
  1. vyvolávat v někom záměrně zkreslenou představu o (určité konkrétní) realitě
    • „A mají tam divoké osly,“ dodával plavec, „pruhované černě a bíle na způsob tygrů.“ Biskup zvedl podezřivě oči. „Ty, nechceš nás balamutit? Kdopak kdy viděl pruhované osly? Jedna věc mi je divná, Giovanni...[2]
    • Jiný se děvčeti zalíbil, hezčí než já; nosil se pansky, uměl ji hodně balamutit, a to se jí líbilo; sprostého vozku odbyla.[3]

překlady

editovat
  1. prezentovat někomu falešnou realitu

synonyma

editovat
  1. mystifikovat, věšet bulíky na nos, (hovorově, expresivně) nakecávat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „balamutit“, s. 67.
  2. Karel Čapek: Kniha apokryfů/Ofir
  3. Božena Němcová: Dobrý člověk

externí odkazy

editovat