vyvolávat

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪvɔlaːvat]

dělení

• vy-vo-lá-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vyvolávám	vyvoláváš	vyvolává	vyvoláváme	vyvoláváte	vyvolávají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyvolávej	vyvolávejme	vyvolávejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyvolával	vyvolávala	vyvolávalo	vyvolávali	vyvolávaly	vyvolávala
trpné	vyvoláván	vyvolávána	vyvoláváno	vyvoláváni	vyvolávány	vyvolávána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vyvolávaje	vyvolávajíc	vyvolávajíce

význam

1. opakovaně nahlas volat
   • U maringotek vyvolávali majitelé pouťových atrakcí.
2. vybízet (žáky) k ústnímu projevu
   • Učitel žáky vyvolával jednoho po druhém.
3. přivádět k existenci
   • Intenzivní fyzická námaha vyvolává únavu.
4. chemickým procesem přeměňovat latentní fotografický obraz na viditelný

překlady

1. —
2. —
3. způsobovat

   • angličtina: bring forth, give rise, generate, cause
   • francouzština: produire, susciter
   • italština: produrre
   • němčina: hervorbringen
   • slovenština: vyvolávať
   • španělština: producir
4. —

synonyma

1. vykřikovat
2. —
3. zapříčiňovat, způsobovat, budit
4. —

související

• volání
• vyvolání

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-03-28]. Heslo vyvolávat.