čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [bɛzɦlaviː]

homofony

editovat

dělení

editovat
  • bez-hla-vý

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv bezhlavý
komparativ bezhlavější
superlativ nejbezhlavější

význam

editovat
  1. nemající hlavu
    • Bezhlavý Francouz přepadává (přepadával snad, neboť teď již nikoho dlouho neuškrtil) prý vojáky žádaje své vysvobození, ale naši vojáčkové nejsou franštiny znalí, a proto se nemohou s duchem Francouze domluviti a bezhlavý Francouz je ze zlosti vždy uškrtí.[1]
  2. zmatený
    • Tato šílená myšlenka byla zamítnuta a usneseno vyčkat příchodu hlavy rodiny. Pan Honzátko ukázal se však být stejně bezhlavým.[2]
    • Když uslyšel nějaké hřímání, dal se na bezhlavý útěk.[3]
  3. jednající bez promyšlení, zvážení situace, nelogicky, nesmyslně
    • Sukničkář je bezhlavý, myslí to však vážně i v tom nejkratším vzplanutí.[4]
    • Jak jsi mohl být tak strašně bezhlavý, když jsi svěřil svoje velké státní klíče lidem, již si s námi hráli jako s míčem, říkajíce o nás: ‚To jsou hlupáci!‘[5]

překlady

editovat
  1. sťatý, dekapitovaný
  2. zmatený
    • zbrklý, lehkomyslný

    synonyma

    editovat

    související

    editovat

    poznámky

    editovat
    1. BILIANOVÁ, Popelka. Pověsti vyšehradské. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-7195-053-X.
    2. Jaroslav Hašek: Aféra s křečkem
    3. BALABÁN, Jan. Možná že odcházíme. Brno : Host, 2007. ISBN 978-80-7294-230-5.
    4. CHESTERTON, Gilbert Keith; TOMSKÝ, Alexander. Úžas, radost a paradoxy života v díle G. K. Chestertona. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2007.
    5. RIMBAUD, Arthur. Já je někdo jiný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0835-5.