čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • brů-na

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ brůna brůny
genitiv brůny brůn
dativ brůně brůnám
akuzativ brůnu brůny
vokativ brůno brůny
lokál brůně brůnách
instrumentál brůnou brůnami

význam

editovat
  1. (zastarale) bílý kůň[1]; (básnicky) kůň (jakýkoliv)[2]
    • Matka prosila ho, aby nejezdil, že se jí nehezky snilo, ale on vyskočil, dal matce s Pánembohem a vyskočil si na brůnu.[3]

synonyma

editovat
  1. (archaicky) broň; (archaicky, zřídka) bron; (neutrálně) bělouš

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-11-07]. Heslo brůna.
  2. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-11-07]. Heslo brůna.
  3. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola 10.