čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈbratrɔvraʒɛdniː]

dělení

editovat
  • bra-t-ro-vra-žed-ný

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé
  • nestupňovatelné

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ bratrovražedný bratrovražedný bratrovražedná bratrovražedné bratrovražední bratrovražedné bratrovražedné bratrovražedná
genitiv bratrovražedného bratrovražedného bratrovražedné bratrovražedného bratrovražedných bratrovražedných bratrovražedných bratrovražedných
dativ bratrovražednému bratrovražednému bratrovražedné bratrovražednému bratrovražedným bratrovražedným bratrovražedným bratrovražedným
akuzativ bratrovražedného bratrovražedný bratrovražednou bratrovražedné bratrovražedné bratrovražedné bratrovražedné bratrovražedná
vokativ bratrovražedný bratrovražedný bratrovražedná bratrovražedné bratrovražední bratrovražedné bratrovražedné bratrovražedná
lokál bratrovražedném bratrovražedném bratrovražedné bratrovražedném bratrovražedných bratrovražedných bratrovražedných bratrovražedných
instrumentál bratrovražedným bratrovražedným bratrovražednou bratrovražedným bratrovražednými bratrovražednými bratrovražednými bratrovražednými

význam

editovat
  1. projevující se vzájemným vražděním osob, které mají společný původ či rodinné vztahy
    • Dávné politické spory mezi stranami mladočeskou a staročeskou přešly v hotový bratrovražedný boj, a pověstný vídeňský „krach“ byl zlověstným znamením všeobecného úpadku národohospodářského, jenž po kolik let potom tísnil veřejný náš život.[1]
    • Ti z obyvatel, kteří neutíkají před bratrovražednou sunnitsko-ší’itskou řeží, opouštějí po staletí obydlená sídliště kvůli chybějící vodě.[2]
    • Za takováto situace bylo nutno rozhodnout, zdali se má čekat, až kontrarevoluce vyvolá bratrovražedný boj, kdy budou hynout tisíce lidí, a teprve potom poskytnout internacionální pomoc, nebo přijít včas a předejít krvavé tragédii i za cenu počátečního nepochopení doma i za hranicemi. Vstup spojeneckých vojsk do Československa 21. srpna 1968 předešel takovému krveprolití, a byl tedy potřebným a jedině správným řešením.[3]
    • Především je potřeba jednoznačně utvrdit společnou unijní pozici a nenechat se zatáhnout do speciálních bilaterálních vyjednávání, která se zvrhnou v bratrovražednou soutěž o britské banky a další podniky.[4]

překlady

editovat
  1. projevující se vražděním

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Umělecká beseda 1863—1893
  2. Jefim FIŠTEJN: komentář pro časopis Reflex, jaro 2016 ― citováno dle Korpus.cz
  3. UV KSČ: Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, březen 1971
  4. David KLIMEŠ: komentář v Hospodářských novinách, 30. března 2017 — cit. dle Korpus.cz