bručoun

čeština

výslovnost

• IPA: [brʊt͡ʃɔʊ̯n]

dělení

• bru-čoun

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bručoun	bručouni / bručounové
genitiv	bručouna	bručounů
dativ	bručounovi / bručounu	bručounům
akuzativ	bručouna	bručouny
vokativ	bručoune	bručouni / bručounové
lokál	bručounovi / bručounu	bručounech
instrumentál	bručounem	bručouny

význam

1. (expresivně) nevrlý člověk
   • Hlavním hrdinou filmu režiséra Bořivoje Zemana z roku 1952 je přísný a věčně nespokojený bručoun, revizor Anděl, který dostane poukaz na letní rekreaci ROH.
2. (expresivně) tvor nebo věc která bručí

překlady

1. osoba

   • angličtina: grouch
   • němčina: Miesepeter m, Griesgram m
2. —

související

• bručák
• bručet
• bručivý
• bručounka