Možná hledáte Císař.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [t͡siːsar̝̊]

děleníEditovat

  • cí-sař

etymologieEditovat

Z latinského caesar, které pochází z vlastního jména Caesar (doslova vlasatý, s bujnou kšticí), od něhož je odvozeno i německé Kaiser a ruské царь. Srovnej caesaries.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ císař císaři / císařové
genitiv císaře císařů
dativ císaři / císařovi císařům
akuzativ císaře císaře
vokativ císaři císaři / císařové
lokál císaři / císařovi císařích
instrumentál císařem císaři

významEditovat

  1. titul panovníka, nadřazeného králům
    • Říšskému císaři zachtělo se pokladů, kterých byl předešlého léta český kníže bojovnou rukou v Polsku vydobyl.[2]
    • Mínilť podrobiti císaři celou říši německou, tak aby jí vládnouti mohl podobně neobmezeně jako dědičným panstvím svým.[3]
    • Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je boží, Bohu.[4]
  2. (hovorově) císařský řez, operativní porod
    • Maruna rodila císařem.
    • Po dvou dětech a dvou císařích mě trápí větší bříško, které se mi nedaří dát dolů.

překladyEditovat

  1. titul panovníka
  2. císařský řez

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „císař“, s. 106-7.
  2. Josef Kajetán Tyl: Prkoš Bilinský
  3. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 82. Waldštein. Válka se Švedy a Sasy. Mír Pražský.
  4. Nový zákon, Evangelium podle Matouše, kapit. 22, verš 21

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Císař ve Wikipedii
  •   Téma Císař ve Wikicitátech