cefalický
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [t͡sɛfalɪt͡skiː]
dělení
editovat- ce-fa-lic-ký
varianty
editovatetymologie
editovatZ řeckého κεφαλή (hlava).
přídavné jméno
editovat- tvrdé
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | cefalický | cefalický | cefalická | cefalické | cefaličtí | cefalické | cefalické | cefalická |
genitiv | cefalického | cefalického | cefalické | cefalického | cefalických | cefalických | cefalických | cefalických |
dativ | cefalickému | cefalickému | cefalické | cefalickému | cefalickým | cefalickým | cefalickým | cefalickým |
akuzativ | cefalického | cefalický | cefalickou | cefalické | cefalické | cefalické | cefalické | cefalická |
vokativ | cefalický | cefalický | cefalická | cefalické | cefaličtí | cefalické | cefalické | cefalická |
lokál | cefalickém | cefalickém | cefalické | cefalickém | cefalických | cefalických | cefalických | cefalických |
instrumentál | cefalickým | cefalickým | cefalickou | cefalickým | cefalickými | cefalickými | cefalickými | cefalickými |
význam
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- ↑ KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1994. ISBN 80-04-26059-4. S. 81.