certifikát

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡sɛrtɪfɪkaːt]

dělení

• cer-ti-fi-kát

etymologie

Odvozeno z latinského certificatum — „dosvědčená věc“, zpodstatnělého příčestí minulého slovesa certificare — „dosvědčit, učinit jistým“, složeniny slov certus — „jistý, určený, rozhodnutý“, původně varianty příčestí minulého slovesa cernere — „rozlišit, rozhodnout“ a kořene slovesa facere — „dělat, učinit“.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	certifikát	certifikáty
genitiv	certifikátu	certifikátů
dativ	certifikátu	certifikátům
akuzativ	certifikát	certifikáty
vokativ	certifikáte	certifikáty
lokál	certifikátu / certifikátě	certifikátech
instrumentál	certifikátem	certifikáty

význam

1. oficiální potvrzení vystavené někým k tomu oprávněným

překlady

1. osvědčení

   • angličtina: certificate
   • francouzština: certificat m
   • italština: certificato m
   • němčina: Zeugnis s, Zertifikat s
   • polština: certyfikat m
   • slovenština: certifikát m

synonyma

1. osvědčení, certifikace

související

• certifikátový
• certifikovat
• certifikovaný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-02-12]. Heslo certifikát.

externí odkazy

• Článek Certifikát ve Wikipedii