čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • chla-s-tat

sloveso

editovat
  • tranzitivní i netranzitivní
  • nedokonavé

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas chlastám chlastáš chlastá chlastáme chlastáte chlastají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
chlastej chlastejme chlastejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné chlastal chlastala chlastalo chlastali chlastaly chlastala
trpné chlastán chlastána chlastáno chlastáni chlastány chlastána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný chlastaje chlastajíc chlastajíce

význam

editovat
  1. (zhruběle) pít alkohol, zejména pravidelně či ve velkém množství
    • Rozsypalo se mi manželství. Moje žena začala chlastat, koupil jsem malou restauraci a hned jsem zkrachoval.[1]
    • Táta nás od malička mlátil, máma chlastala.[2]
    • "Víte, von si nedal říct. Eště před dvěma třema rokama byl docela normální. Ale pak začal pít. Von nepil, von z vodpuštěním chlastal. Ale divně, pane doktor," vykládal mi jeho kamarád, který ho našel ztuhlého ležet u postele a přinesl mu šaty k pohřbu."[3]
  2. (zhruběle) (o člověku) hltavě pít
  3. (o zvířeti) pít

překlady

editovat

synonyma

editovat
  1. opíjet se, pít
  2. chlemstat, chlemtat
  3. chlemstat, chlemtat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. BOROVIČKA, V. P.. Hřbitov vyzvědačů. [s.l.] : [s.n.]. Cit. dle Korpus.cz. ISBN 80-7214-842-7.
  2. Lidové noviny - Nedělní příloha, 1993, čís. 35. Cit. dle Korpus.cz.
  3. KOUKOLÍK, František. O nemocních a lidech. [s.l.] : [s.n.]. Cit. dle Korpus.cz. ISBN 80-86003-20-5.