češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • chuj

etymologieEditovat

Z polštiny. Další původ nejasný.[1]

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ chuj chujové
genitiv chuja chujů
dativ chuju / chujovi chujům
akuzativ chuje / chuja chuje
vokativ chuju chuje / chujové
lokál chujové chujech
instrumentál chujem chuji

významEditovat

  1. (nářečně, vulgárně) hajzl, blbec[1][2]
    • Copak nevíš, že tvůj soused je starý chuj?[3]
  2. (vulgárně) penis[4]

překladyEditovat

  1. kretén (nadávka)
  2. pyj

synonymaEditovat

  1. čurák, kokot

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

fráze a idiomyEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský neživotný

významEditovat

  1. souhrnný název dvou jazyků mayské jazykové skupiny

polštinaEditovat

výslovnostEditovat

homofonyEditovat

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ chuj chuje
genitiv chuja chujów
dativ chujowi chujom
akuzativ chuja chuje
instrumentál chujem chujami
lokál chuju chujach
vokativ chuju chuje

významEditovat

  1. (vulgárně) penis[5]
  2. (vulgárně) nadávka[5]

poznámkyEditovat

  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „chuj“, s. 230.
  2. http://www.hornicky-klub.info/slovnik.php?akce=slovo&id=424
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 17.
  4. BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 51.
  5. 5,0 5,1 http://www.miejski.pl/slowo-Chuj