chuj

čeština

výslovnost

• IPA: [xʊj]

dělení

• chuj

etymologie

Z polštiny. Další původ nejasný.

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	chuj	chujové
genitiv	chuja	chujů
dativ	chuju / chujovi	chujům
akuzativ	chuje / chuja	chuje
vokativ	chuju	chuje / chujové
lokál	chujové	chujech
instrumentál	chujem	chuji

význam

1. (nářečně, vulgárně) hajzl, blbec
   • Copak nevíš, že tvůj soused je starý chuj?
2. (vulgárně) penis

překlady

1. kretén (nadávka)

   • angličtina: asshole
   • francouzština: connard m
   • němčina: Arschloch
   • ruština: хуй m
   • španělština: puto
2. pyj

   • němčina: Schwanz m
   • polština: chuj, kutas
   • ruština: хуй m, хер m
   • slovenština: kokot, chuj
   • španělština: polla, picha ž

synonyma

1. čurák, kokot
2. —

související

• chujovina

slovní spojení

• mít velkého chuja

fráze a idiomy

• hleď si svého chuja!
• ty chuju!

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

význam

1. souhrnný název dvou jazyků mayské jazykové skupiny

polština

výslovnost

• IPA: [xuj]
•  chuj^{? • info}

homofony

• huj

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	chuj	chuje
genitiv	chuja	chujów
dativ	chujowi	chujom
akuzativ	chuja	chuje
instrumentál	chujem	chujami
lokál	chuju	chujach
vokativ	chuju	chuje

význam

1. (vulgárně) penis
2. (vulgárně) nadávka