chuj
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [xʊj]
dělení editovat
- chuj
etymologie editovat
Z polštiny. Další původ nejasný.[1]
podstatné jméno (1) editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | chuj | chujové |
genitiv | chuja | chujů |
dativ | chuju / chujovi | chujům |
akuzativ | chuje / chuja | chuje |
vokativ | chuju | chuje / chujové |
lokál | chujové | chujech |
instrumentál | chujem | chuji |
význam editovat
- (nářečně, vulgárně) hajzl, blbec[1][2]
- Copak nevíš, že tvůj soused je starý chuj?[3]
- (vulgárně) penis[4]
překlady editovat
synonyma editovat
související editovat
slovní spojení editovat
fráze a idiomy editovat
podstatné jméno (2) editovat
- rod mužský neživotný
význam editovat
polština editovat
výslovnost editovat
homofony editovat
podstatné jméno editovat
- rod mužský
skloňování editovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | chuj | chuje |
genitiv | chuja | chujów |
dativ | chujowi | chujom |
akuzativ | chuja | chuje |
instrumentál | chujem | chujami |
lokál | chuju | chujach |
vokativ | chuju | chuje |
význam editovat
poznámky editovat
- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „chuj“, s. 230.
- ↑ http://www.hornicky-klub.info/slovnik.php?akce=slovo&id=424
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 17.
- ↑ BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 51.
- ↑ 5,0 5,1 http://www.miejski.pl/slowo-Chuj