Z latinského computāre, z nějž např. také francouzské compter nebo anglické count.
- pravidelné
- s rozšířením kmenové samohlásky pod přízvukem
způsob oznamovací
|
|
jednotné
|
množné
|
| 1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
| přítomný čas
|
cuento
|
cuentas
|
cuenta
|
contamos
|
contáis
|
cuentan
|
| souminulý čas
|
contaba
|
contabas
|
contaba
|
contábamos
|
contabais
|
contaban
|
| minulý čas dokonavý
|
conté
|
contaste
|
contó
|
contamos
|
contasteis
|
contaron
|
| budoucí čas
|
contaré
|
contarás
|
contará
|
contaremos
|
contaréis
|
contarán
|
| podmiňovací
|
contaría
|
contarías
|
contaría
|
contaríamos
|
contaríais
|
contarían
|
způsob spojovací
|
|
jednotné
|
množné
|
| 1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
| přítomný čas
|
cuente
|
cuentes
|
cuente
|
contemos
|
contéis
|
cuenten
|
| souminulý čas (ra)
|
contara
|
contaras
|
contara
|
contáramos
|
contarais
|
contaran
|
| souminulý čas (se)
|
contase
|
contases
|
contase
|
contásemos
|
contaseis
|
contasen
|
| budoucí čas
|
contare
|
contares
|
contare
|
contáremos
|
contareis
|
contaren
|
způsob rozkazovací
|
|
jednotné
|
množné
|
| 1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
| kladný
|
—
|
cuenta
|
cuente
|
contemos
|
contad
|
cuenten
|
| záporný
|
—
|
no cuentes
|
no cuente
|
no contemos
|
no contéis
|
no cuenten
|
neosobní tvary
| číslo
|
jednotné
|
množné
|
| osoba |
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
| infinitiv
|
contar
|
| gerundium
|
contando
|
příčestí
| číslo
|
jednotné
|
množné
|
| rod
|
mužský |
ženský |
mužský |
ženský
|
| příčestí minulé
|
contado
|
—
|
—
|
—
|
- počítat
- ¡Cuenten conmigo – uno, dos, tres! – Počítejte se mnou – raz, dva, tři!
- Mi bebe con quince meses ya sabe contar, ¿es normal? – Moje patnáctiměsíční miminko již umí počítat, je to normální ?
- vyprávět
- No (le) cuentes nunca nada a nadie. – Nikdy nikomu nic nevyprávěj.
- Me lo ha contado una amiga tuya que no la pasas bien. – Vyprávěla mi to jedna tvoje známá, co ji moc nemusíš.
