corrigendus

latina

výslovnost

• IPA: [kor.riˈgɛn.dʊs]

varianty

1. (archaicky, básnicky) corrigundus

sloveso

• 3.konjugace
• tranzitivní

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	corrĭgendus	corrĭgenda	corrĭgendum	corrĭgendī	corrĭgendae	corrĭgenda
genitiv	corrĭgendī	corrĭgendae	corrĭgendī	corrĭgendōrum	corrĭgendārum	corrĭgendōrum
dativ	corrĭgendō	corrĭgendae	corrĭgendō	corrĭgendīs	corrĭgendīs	corrĭgendīs
akuzativ	corrĭgendum	corrĭgendam	corrĭgendum	corrĭgendōs	corrĭgendās	corrĭgenda
vokativ	corrĭgende	corrigenda	corrĭgendum	corrĭgendī	corrĭgendae	corrĭgenda
ablativ	corrĭgendō	corrĭgendā	corrĭgendō	corrĭgendīs	corrĭgendīs	corrĭgendīs

význam

1. (nominativ singuláru maskulina gerundiva slovesa corrigere - ) který musí/má být opraven, opravován

související

• corrigendum
• regundus, regendus
• erigendus
• porgendus
• correctus
• corrigens
• negligendus
• correcturus