corrigundus

latina

výslovnost

• IPA: [kɔr.riˈɡʊn.dʊs]

varianty

1. (neutrálně) corrigendus

sloveso

• 1.konjugace
• tranzitivní

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	corrĭgundus	corrĭgunda	corrĭgundum	corrĭgundī	corrĭgundae	corrĭgunda
genitiv	corrĭgundī	corrĭgundae	corrĭgundī	corrĭgundōrum	corrĭgundārum	corrĭgundōrum
dativ	corrĭgundō	corrĭgundae	corrĭgundō	corrĭgundīs	corrĭgundīs	corrĭgundīs
akuzativ	corrĭgundum	corrĭgundam	corrĭgundum	corrĭgundōs	corrĭgundās	corrĭgunda
vokativ	corrĭgunde	dēmōnstranda	corrĭgundum	corrĭgundī	corrĭgundae	corrĭgunda
ablativ	corrĭgundō	corrĭgundā	corrĭgundō	corrĭgundīs	corrĭgundīs	corrĭgundīs

význam

1. (archaicky, básnicky) (nominativ singuláru maskulina gerundiva slovesa corrigere - ) který musí/má být opraven, opravován

související

• corrigundum
• regendus, regundus
• erigendus
• correctus
• corrigens
• negligundus
• correcturus