čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈt͡sʊ.mlat]

dělení

editovat
  • cum-lat

etymologie

editovat

Expresivní útvar ke zvukomalebnému cucat, souvisí i s cecek a dumlat.[1][2]

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • tranzitivní

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas cumlám cumláš cumlá cumláme cumláte cumlají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
cumlej cumlejme cumlejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné cumlal cumlala cumlalo cumlali cumlaly cumlala
trpné cumlán cumlána cumláno cumláni cumlány cumlána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný cumlaje cumlajíc cumlajíce

význam

editovat
  1. (cumlat co) cucat, lízat; nechávat rozplývat v ústech
    • Někteří „přeborníci“ si cumlají prstíky už na ultrazvukových snímcích či dokonce na porodním sále.[3]

synonyma

editovat
  1. cucat, dumlat, lízat, ulizovat, olizovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cumlat“, s. 107.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cucat“, s. 107.
  3. MACHOVÁ, Martina. Děti, které si cumlají prsty, prý bývají šťastnější! Kdy začíná problém?. Maminka.cz [online]. CNC. 2020-03-21 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.