čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈt͡sʊ.t͡sat]

dělení

editovat
  • cu-cat

etymologie

editovat

Zvukomalebné, souvisí s cecek a cumlat.[1]

sloveso

editovat
  • nedokonavé

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas cucám cucáš cucá cucáme cucáte cucají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
cucej cucejme cucejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné cucal cucala cucalo cucali cucaly cucala
trpné cucán cucána cucáno cucáni cucány cucána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný cucaje cucajíc cucajíce

význam

editovat
  1. (cucat co) sát; vtahovat do sebe ústy
    • Znal všechny psy v celé Praze i okolí, a mluvil proto tak tiše, aby se hostinskému neprozradil, poněvadž mu z hostince před půlrokem odnesl pod kabátem štěně, jezevčíka, kterému dal cucat mléko z dětské láhve, takže ho hloupé štěně patrně považovalo za mámu a ani nedutalo pod kabátem.[2]
  2. (cucat koho) (přeneseně, expresivně) tahat peníze
    • Lili, oficiální metresa... ta hezká rozvedená Vídeňačka drží se ho ovšem jen pro peníze a cucá ho jako klíště.[3]
  3. (cucat z koho co) (přeneseně, expresivně) odebírat elektřinu
    • Navíc Plug-in hybrid mi dává smysl pouze v případě, že bych měl přebytky ze solárních panelů a nebo v podzemkách „cucal“ elektřinu na firemní náklady.[4]
  4. (cucat co) cumlat, lízat; nechávat rozplývat v ústech
    • Je možno cucat rampouchy za tím účelem, aby se zjistila jejich chuť a výživná hodnota; dále srážet střechýle hrudami nebo kamením, aby se zkusila jejich křehkost a jejich skleněný hlas; konečně zkoumat jejich tání, hlavně tím, že se kus rampouchu strčí tajně tatínkovi do kapsy.[5]
    • Když byla naše Mančinka docela malá, tak měla místo nosu knoflík, a věřte mně to nebo ne, dovedla si cucat palec u nohy.[6]
  5. (cucat co) (přeneseně, expresivně) (o nápojích) pomalu upíjet
    • Kdy jste s nimi šel poprvé na pivo? / Hned v těch šestnácti, ale cucal jsem tam dvojku bílého. Pivo jsem v té době nepil.[7]
  6. (cucat koho) (přeneseně, expresivně) líbat; dotýkat se ústy, případně jazyky jako projev náklonnosti
    • {{Příklad|cs|Milý hošík vymyslil si zábavu následujícího druhu: celoval Soně ruku tak, až to vždycky mlasklo, t. j. přiložil ústa k ruce a vtáhnul do sebe vzduch tak že na ruce naskočila skvrna. / „Přestaň,“ pravila mu Soňa. / Ale zamilovaný špuntík se neupokojil a chtěl jí cucat i tvář.[8]

synonyma

editovat
  1. sát, vysávat, cumlat, dumlat
  2. cucat z koho peníze, vysávat, dojit, ždímat, sosat, tahat z koho peníze, (neutrálně) využívat
  3. sát, sosat, (neutrálně) odebírat
  4. cumlat, dumlat, lízat, ulizovat
  5. srkat, (neutrálně) upíjet, popíjet
  6. (neutrálně) líbat, hubičkovat, pusinkovat, (knižně) celovat

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cucat“, s. 107.
  2. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Jaroslav Hašek
  3. DVOŘÁKOVÁ, Helena. Pád rodiny Bryknarů. Československý spisovatel, 1965, [cit. 2023-03-28]. S. 640. Dostupné online.
  4. BOHÁČ, Petr. Test Hyundai Santa Fe 1.6 T-GDI PHEV, luxusní SUV, které prý umí jezdit za 1,6 litru. autoroad.cz [online]. INCORP. 2023-02-27 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. ISSN 2336-2596.
  5. O výzkumu zimy, Karel Čapek
  6. Bylo nás pět, Karel Poláček
  7. MURÁRIK, Jan. 120 let SK Kladno. Jaroslav Topka vzpomíná na talentovanou generaci a největšího tahouna týmu. vesekladno.cz [online]. Vaše Kladno s.r.o.. 2023-03-22 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
  8. PISEMSKIJ, Aleksej Feofilaktovič. Rozbouřené moře: Díl 1. Praha : Jan Otto, 1894, [cit. 2023-03-28]. S. 90. Dostupné online.