čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈɟiːʒɛ]

dělení editovat

  • dí-že

varianty editovat

etymologie editovat

Z předpokládaného praslovanského *děža, které vychází z praindoevropského základu *dʰeyǵʰ-. Srovnej zejména polské dzieża, o něco vzdáleněji pak také např. latinské fingere, německé Teig nebo anglické dough.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ díže díže
genitiv díže díží
dativ díži dížím
akuzativ díži díže
vokativ díže díže
lokál díži dížích
instrumentál díží dížemi

význam editovat

  1. dřevěná nádoba na míšení těsta
    • Chtěli se tedy sami přes řeku přeplavit. Ale nikdo jim nechtěl půjčit loďku. Byl tam však jakýsi pekař s díží. Povídá: „Já vám půjčim tu díži, můžete se v ní pustit na Dunaj, chcete-li.“ To řekl jen tak, aby je poškádlil. Jenže svatý rebe reb Šmelke se poškádlit nedal. Povídá: „Tak tedy dobře!“ Dal díži na vodu a s reb Mojšem Lejbel si stoupl do té díže. To se rozumí, že si v ní nesedli. Na to není v díži místa. Plavili se vestoje.[2]
    • Pluje milá díže s našimi světci, pluje mezi ledy, a jak se blíží druhé straně, tak tam rostou řady senzacechtivých Vídeňáků, kteří přihlížejí z břehu neobvyklému divadlu, statečně povykujíce.[3]

překlady editovat

  1. velká nádoba na těsto

synonyma editovat

  1. (zdrobněle) dížka

poznámky editovat

  1. Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „díže“, s. 58-61.
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 173.
  3. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 174.

externí odkazy editovat