doktor
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- dok-tor
varianty
editovat- (nářečně) dochtor
etymologie
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | doktor | doktoři |
genitiv | doktora | doktorů |
dativ | doktoru / doktorovi | doktorům |
akuzativ | doktora | doktory |
vokativ | doktore | doktoři |
lokál | doktoru / doktorovi | doktorech |
instrumentál | doktorem | doktory |
význam
editovat- držitel některých vysokoškolských titulů
- Jeden český politik prý svého času získal na Západočeské univerzitě titul doktora práv za půl roku.
- Takový doktor si sedí pěkně v suchu,/ bere velký peníze a škrábe se v uchu,/ já jim ale na to řek: ‚Chci být hlídačem krav‘…[1]
- (hovorově) lékař
- Můj doktor mi jako obvykle předepsal prášky a doporučil mi pravidelný pohyb.
- V čekárně se ozvalo: ‚Pan Smolař k doktoru Smutnýmu!‘
překlady
editovatsynonyma
editovat- –
- (zastarale, v obecném jazyce) dochtor
související
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-06-08]. Heslo doktor.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-12-24]. Heslo doktor.
- „Slečna doktor“. Naše řeč, 1918, roč. 2, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- „Slečna doktor“. Naše řeč, 1918, roč. 2, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
poznámky
editovatexterní odkazy
editovatČlánek Doktor ve Wikipedii
slovenština
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „doktor“, s. 140.