dotčený

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔtt͡ʃɛniː]

dělení

• dot-če-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	singulár				plurál
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dotčený	dotčený	dotčená	dotčené	dotčení	dotčené	dotčené	dotčená
genitiv	dotčeného	dotčeného	dotčené	dotčeného	dotčených	dotčených	dotčených	dotčených
dativ	dotčenému	dotčenému	dotčené	dotčenému	dotčeným	dotčeným	dotčeným	dotčeným
akuzativ	dotčeného	dotčený	dotčenou	dotčené	dotčené	dotčené	dotčené	dotčená
vokativ	dotčený	dotčený	dotčená	dotčené	dotčení	dotčené	dotčené	dotčená
lokál	dotčeném	dotčeném	dotčené	dotčeném	dotčených	dotčených	dotčených	dotčených
instrumentál	dotčeným	dotčeným	dotčenou	dotčeným	dotčenými	dotčenými	dotčenými	dotčenými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	dotčený
komparativ	dotčenější
superlativ	nejdotčenější

význam

1. dříve v textu probíraný
2. uražený
   • Jasně, že ano: v Gogolově Revizorovi je výjev, který vyvolává u obecenstva opravdový výbuch smíchu – to když na stížnost, že místní policejní šéf nechal vypráskat ubohou poddůstojnickou vdovu, odpoví dotčený papaláš bohorovně: „To ne já, to ona sama sebe zmrskala, aby to mohla hodit na mne!“

synonyma

1. uvedený, řečený, zmíněný, jmenovaný, dotyčný, příslušný
2. —, popíchnutý

související

• dotčenost
• dotčeně
• nedotknutelný
• dotknout se, dotýkat se