doutník

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔʊ̯tɲiːk]

dělení

• dout-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	doutník	doutníky
genitiv	doutníku	doutníků
dativ	doutníku	doutníkům
akuzativ	doutník	doutníky
vokativ	doutníku	doutníky
lokál	doutníku	doutnících
instrumentál	doutníkem	doutníky

význam

1. smotek tvořený tabákovou náplní a tabákovým listem
   • Adam kouřil kubánský doutník.
   • Doutníky byly uloženy v krásné dřevěné krabici.

překlady

1. smotek tabáku

   • angličtina: cigar
   • francouzština: cigare m
   • italština: sigaro m
   • němčina: Zigarre m
   • polština: cygaro s

související

• doutníkovitý
• doutníkový
• doutníkovitě
• doutníkárna
• doutníkář
• doutníkářka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-05-30]. Heslo doutník.

externí odkazy

• Článek Doutník ve Wikipedii