dozorce

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔzɔrt͡sɛ]

dělení

• do-zor-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dozorce	dozorci / dozorcové
genitiv	dozorce	dozorců
dativ	dozorci / dozorcovi	dozorcům
akuzativ	dozorce	dozorce
vokativ	dozorce	dozorci / dozorcové
lokál	dozorci / dozorcovi	dozorcích
instrumentál	dozorcem	dozorci

význam

1. muž, který vykonává dozor, zejména v nějaké instituci (např. vězení)

související

• dozorkyně
• dozorcův
• dozor
• dozorovat
• dozorčí

externí odkazy

• Téma Dozorce ve Wikicitátech