duktilní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdʊktɪlɲiː]

dělení

• duk-til-ní

etymologie

Z latinského ductilis, které vychází ze slovesa dūcĕre — vést, vodit.

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní
genitiv	duktilního	duktilního	duktilní	duktilního	duktilních	duktilních	duktilních	duktilních
dativ	duktilnímu	duktilnímu	duktilní	duktilnímu	duktilním	duktilním	duktilním	duktilním
akuzativ	duktilního	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní
vokativ	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní	duktilní
lokál	duktilním	duktilním	duktilní	duktilním	duktilních	duktilních	duktilních	duktilních
instrumentál	duktilním	duktilním	duktilní	duktilním	duktilními	duktilními	duktilními	duktilními

význam

1. (odborně) tvárný

překlady

1. tvárný

   • angličtina: ductlile
   • francouzština: ductile
   • italština: duttile
   • němčina: duktil
   • španělština: dúctil

související

• duktilita, duktilnost
• duktilně

• konduktér
• producent
• reprodukce
• indukovat
• abduktor
• koprodukce
• redukce
• dóže
• indukce
• tradukce
• produktivní
• redukovat
• reduktivní
• produkce
• deduktivní
• dedukce
• reprodukovat
• reproduktor
• produktivní
• semikonduktor