čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɛpɪtɛl]

dělení

editovat
  • epi-tel

etymologie

editovat

Z řeckého epi (nad) a thelys (jemný, měkký).[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ epitel epitely
genitiv epitelu epitelů
dativ epitelu epitelům
akuzativ epitel epitely
vokativ epitele epitely
lokál epitelu epitelech
instrumentál epitelem epitely

význam

editovat
  1. (v lékařství) tkáň složená z pevně spojených, těsně k sobě přiléhajících buněk[1]

překlady

editovat
  1. tkáň

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 497 s. ISBN 80-7169-970-5. S. 9.

externí odkazy

editovat