čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɛstɛːbaːtstviː]

dělení editovat

  • es-té-bác-tví

etymologie editovat

Odvozeno z výslovnosti zkratky StB („es-té-bé“) příponou -ctví.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ estébáctví estébáctví
genitiv estébáctví estébáctví
dativ estébáctví estébáctvím
akuzativ estébáctví estébáctví
vokativ estébáctví estébáctví
lokál estébáctví estébáctvích
instrumentál estébáctvím estébáctvími

význam editovat

  1. (hovorově) souhrn vlastností estébáka[1]
    • Mezi starousedlíky a demonstranty se krátce nato strhla prudká hádka, v které padala obvinění z estébáctví, přisluhování komunismu a dalších zločinů.[2]
  2. (hovorově) příslušnost ke Státní bezpečnosti v komunistickém Československu či spolupráce s
    • Vidím velký rozdíl mezi estébáctvím Václava Neckáře a estébáctvím Jaromíra Nohavici nebo Jima Čerta.[3]
    • Předělávají pracovní řád, aby z něj vymizela podmínka, že vedoucí pracovníci nesmějí být estébáky či milicionáři. Vedou také jakýsi právně morální spor - zda estébáctví či milicionářství je, či není závadné, a očekávají, že získají u soudu pozitivní dobrozdání.[4]

související editovat

poznámky editovat

  1. SOCHOVÁ, Zdeňka; POŠTOLKOVÁ, Běla. Co v slovnících nenajdete : Novinky v současné slovní zásobě : Část 1. Naše řeč, 1992, roč. 75, čís. 5, s. 245. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Blesk, 8. 10. 1999. Cit. dle Korpus.cz
  3. Týden, č. 32/2007. Cit. dle Korpus.cz
  4. Mladá fronta DNES, 4. 4. 2007. Cit. dle Korpus.cz