fajn
čeština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- fajn
etymologie editovat
Přes německé fein („jemný, hezký“) z francouzského fin („jemný“).[1]
přídavné jméno editovat
- nesklonné
význam editovat
překlady editovat
související editovat
příslovce editovat
význam editovat
- (v obecném jazyce) dobře, bezva, príma
- Príma den se nám dělá / Nálada prostě skvělá / Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový / Vozím s sebou hity tutový[2]
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-08-17]. Heslo fajn. (přídavné jméno)
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-08-17]. Heslo fajn. (příslovce)
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „fajn“, s. 165.
- ↑ Je to fajn fajnový (z filmu Kouř)