favilla

latina

etymologie

Ze staršího *fovilla odvozeného ze slovesa foveo.

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	favilla	favillae
genitiv	favillae	favillārum
dativ	favillae	favillīs
akuzativ	favillam	favillās
vokativ	favilla	favillae
ablativ	favillā	favillīs

význam

1. řeřavý, žhavý popel
2. popel ze spálené mrtvoly, dosud žhnoucí
   • Diēs īrae diēs illa solvet saeclum in favillā teste David cum Sibyllā. – Onen den, den hněvu rozmetá lidské pokolení ve žhavém popelu a budou přitom [proti němu] svědčit král David se Sibyllou.
3. popel

související

• fovēre