popel

Možná hledáte popěl.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔpɛl]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	popel	popely / popele
genitiv	popela / popelu / (zastarale) popele	popelů
dativ	popelu	popelům
akuzativ	popel	popely / popele
vokativ	popele / popeli	popely / popele
lokál	popelu / (zastarale) popeli	popelech / popelích
instrumentál	popelem	popely / popeli

význam

1. šedý a prašný zbytek po hoření
2. (slangově, v dopravě) (na železnici) vůz na přepravu popela (1)

překlady

1. zbytek po hoření

   • angličtina: ash, cinder
   • finština: tuhka
   • francouzština: cendre ž
   • hebrejština: אֵפֶר, דֶּשֶׁן
   • islandština: aska ž
   • italština: cenere ž
   • japonština: 灰
   • jidiš: אַש s
   • latina: favilla ž, cinis m
   • litevština: pelenai m pomnožné
   • maďarština: hamu
   • němčina: Asche ž
   • polština: popiół m
   • ruština: пепел m
   • řečtina: στάχτη ž, τέφρα ž
   • slovenština: popol m
   • srbština (cyrilice): пепео m
   • staroslověnština: попєлъ m, пєпєлъ m
   • syrština: ܩܶܛܡܳܐ
   • židovská babylonská aramejština: קִיטְמָא
2. —

synonyma

1. —
2. lóra, popelňák, popelák

slovní spojení

• sopečný popel

fráze a idiomy

• lehnout popelem
• neříct ani popel
• sypat si popel na hlavu
• obrátit v popel

související

• popelář
• popelavět
• popelavý
• popelec, Popelec
• popelit
• popelit se
• popelka, Popelka
• popelnice
• popelník
• popelňák
• popelný
• popelín
• zpopelnit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

význam

1. 2. osoba singuláru imperativu slovesa popelit

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-09-27, [cit. 2011-08-08]. Heslo popel.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Popel ve Wikipedii