Někdy si v mžiku odpásá svůj gartl /pás/ a neopatrného dotěru jím přetáhne. Ale kupodivu, nebolí to ani trochu.[2]
(...) haličtí chasidi mívali taky takový pruh na těle od pasu, gartl se jmenoval ten pásek, kterej dělil tělo na dvě půlky , na tu vzácnější , horní a na tu spodní, tu ve které jsou střeva a pohlaví (...)[3]
Konce gartlu jsou ozdobeny pěkným třepením. Dlouhý má být gartl tak, abychom si jej mohli ovinout kolem pasu třikrát.[4]
Kdo nemáš gartl, opásej se před modlitbou aspoň obyčejným motouzem.[5]
