gruntovník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɡrʊntɔvɲiːk]

dělení

• grun-tov-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	gruntovník	gruntovníci
genitiv	gruntovníka	gruntovníků
dativ	gruntovníku / gruntovníkovi	gruntovníkům
akuzativ	gruntovníka	gruntovníky
vokativ	gruntovníku	gruntovníci
lokál	gruntovníku / gruntovníkovi	gruntovnících
instrumentál	gruntovníkem	gruntovníky

význam

1. (zastarale) vlastník většího zemědělského statku
   • Tak dobře jako si sládek akcis přirazí na pivě, tak dobře si gruntovník přirazí kontribuci na obilí.

související

• gruntovnice
• grunt
• gruntovní