hal
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦal]
dělení
editovat- hal
podstatné jméno
editovatvýznam
editovatsloveso
editovatvýznam
editovat- druhá osoba singuláru rozkazovacího způsobu slova halit
maďarština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈhɒl]
dělení
editovat- hal
podstatné jméno
editovatetymologie
editovatSlovo pochází z prauralského *kala, srovnej finské kala (stejně tak v ostatních baltofinských jazycích, např. estonsky, karelsky, vepsky a votsky), severosámské guolli a nganasanské kole.[1]
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | hal | halak |
akuzativ | halat | halakat |
dativ | halnak | halaknak |
instrumentál | hallal | halakkal |
kauzál-finál | halért | halakért |
translativ | hallá | halakká |
terminativ | halig | halakig |
esiv | halként | halakként |
inesiv | halban | halakban |
superesiv | halon | halakon |
adesiv | halnál | halaknál |
illativ | halba | halakba |
sublativ | halra | halakra |
alativ | halhoz | halakhoz |
elativ | halból | halakból |
delativ | halról | halakról |
ablativ | haltól | halaktól |
význam
editovatsouvisející
editovatsloveso
editovatetymologie
editovatSlovo pochází z prauralského *kola-, srovnej finské kuolla, estonské koolda a mansijské hōli.[2]