hnáta

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦnaːta]

dělení

• hná-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hnáta	hnáty
genitiv	hnáty	hnát
dativ	hnátě	hnátám
akuzativ	hnátu	hnáty
vokativ	hnáto	hnáty
lokál	hnátě	hnátách
instrumentál	hnátou	hnátami

význam

1. (pejorativně) ruka, noha
   • Baba se zasmála. Odkryla pravou hnátu a za zády vytáhla něco černého a kulatého.

synonyma

1. hnát