čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈhɲɪdɔpɪx]

dělení

editovat
  • hni-do-pich

etymologie

editovat

Osoba, která píchá i do hnid. Slovo zpopularizoval politik, novinář a vydavatel Julius Grégr v článku a knize z roku 1886,[1][2] který hájil pravost tzv. Rukopisů proti odborné argumentaci filologa Gebauera.[3][4]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ hnidopich hnidopichové / hnidopiši
genitiv hnidopicha hnidopichů
dativ hnidopichu / hnidopichovi hnidopichům
akuzativ hnidopicha hnidopichy
vokativ hnidopichu hnidopiši / hnidopichové
lokál hnidopichu / hnidopichovi hnidopiších
instrumentál hnidopichem hnidopichy

význam

editovat
  1. (hanlivě) člověk, který neváhá kritizovat za maličkosti, který přikládá nepřiměřenou váhu detailům
    • Na podvratnou práci nestačili jediní naši dva professoři; oni přibrali sobě na vyhledávání svých malicherných slovních hnid ještě několik pomocníkův. […] A skutečně pět těchto ctihodných hnidopichů sneslo bohatý materiál, z něhož je nade vši pochybnosť zřejmo, že staré naše rukopisy jsou — skutečně staré a pravé. — […] A zrovna tedy tato význačnější slova, z nichž odvozují naši linguističtí hnidopichové svůj důkaz o podvrženosti starých našich rukopisův, jsou právě naopak zřejmým a nezvratným důkazem jich pravosti.[2][1]
    • Otázka: Dobrý den pane Dienstbiere, rozveselili mě první hnidopichové se svými impertinencemi, já bych Vás naopak na hradě viděla ráda - Jiří Dienstbier: Na hnidopichy a pomlouvače jsem zvyklý 40 let.[5]
    • Když někoho označíme za hnidopicha, použili jsme toto zajímavě znějící slovo jako označení, cituji Slovník spisovného jazyka českého, člověka, který „si všímá jen maličkostí, malicherností“, který je „omezený puntičkář“.[3]

překlady

editovat
  1. kdo kritizuje za maličkosti

synonyma

editovat
  1. puntíčkář, pedant, formalista

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 Národní listy. Praha: Julius Grégr: Na obranu rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Druhá řada. V., 7.4.1886, 26(97), s. (5). ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:99654e20-435f-11dd-b505-00145e5790ea
  2. 2,0 2,1 GRÉGR, Julius. Na obranu rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. V Praze: Tiskem a nákladem J. Otty, 1886, s. 47. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3533f5ee-5bcc-452c-816e-bd282fd16b55
  3. 3,0 3,1 Michal Novotný: Hnidopich, Rozhlas.cz, 6. prosince 2002
  4. FLAJŠHANS, Václav. Živá slova: sbírka slavných výroků, citátů, hesel, průpovědí atd. V Praze: Česká grafická akc. společnost Unie, 1915, s. 165. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62d6de80-a7a8-11e3-a597-5ef3fc9bb22f
  5. Dienstbier říká živě, jaký by byl prezident

externí odkazy

editovat