čeština editovat

dělení editovat

  • su-ro-vi-na

etymologie editovat

Od slova surový („hrubý, neupravený, syrový, přírodní“), majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, které pochází z praslovanského *surovъ téhož významu, odvozeného z indoevropského *sour-. To se podobá indoevropskému*sūr- (asi „vlhký“), z něhož vzešlo syrový[1] a obě slova se vzájemně ovlivňovala.

výslovnost editovat

  • IPA: [sʊrɔvɪna]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovin
dativ surovině surovinám
akuzativ surovinu suroviny
vokativ surovino suroviny
lokál surovině surovinách
instrumentál surovinou surovinami

význam editovat

  1. materiál sloužící ke zpracování ve výrobě
    • Kaučuk se stal důležitou průmyslovou surovinou.

překlady editovat

  1. materiál pro zpracování

synonyma editovat

  1. hmota

související editovat

slovní spojení editovat

slovenština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [sʊrovɪna]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovín
dativ surovine surovinám
akuzativ surovinu suroviny
lokál surovine surovinách
instrumentál surovinou surovinami

význam editovat

  1. surovina

synonyma editovat

  1. hmota

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „surový“ a „syrový“, s. 615 a 622.

externí odkazy editovat