čeština

editovat

dělení

editovat
  • su-ro-vi-na

etymologie

editovat

Od slova surový („hrubý, neupravený, syrový, přírodní“), majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, které pochází z praslovanského *surovъ téhož významu, odvozeného z indoevropského *sour-. To se podobá indoevropskému*sūr- (asi „vlhký“), z něhož vzešlo syrový[1] a obě slova se vzájemně ovlivňovala.

výslovnost

editovat
  • IPA: [sʊrɔvɪna]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovin
dativ surovině surovinám
akuzativ surovinu suroviny
vokativ surovino suroviny
lokál surovině surovinách
instrumentál surovinou surovinami

význam

editovat
  1. materiál sloužící ke zpracování ve výrobě
    • Kaučuk se stal důležitou průmyslovou surovinou.

překlady

editovat
  1. materiál pro zpracování

synonyma

editovat
  1. hmota

související

editovat

slovní spojení

editovat

slovenština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [sʊrovɪna]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovín
dativ surovine surovinám
akuzativ surovinu suroviny
lokál surovine surovinách
instrumentál surovinou surovinami

význam

editovat
  1. surovina

synonyma

editovat
  1. hmota

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „surový“ a „syrový“, s. 615 a 622.

externí odkazy

editovat