imbecil

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪmbet͡sɪl]

dělení

• im-be-cil

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	imbecil	imbecili / imbecilové
genitiv	imbecila	imbecilů
dativ	imbecilu / imbecilovi	imbecilům
akuzativ	imbecila	imbecily
vokativ	imbecile	imbecili / imbecilové
lokál	imbecilu / imbecilovi	imbecilech
instrumentál	imbecilem	imbecily

význam

1. (zastarale, v lékařství) člověk postižený imbecilitou, středně těžkým stupněm oligofrenie
   • Intelektuální schopnosti imbecila se pohybují zhruba na úrovni šestiletého dítěte.
2. (hanlivě, vulgárně) hloupý člověk

související

• imbecilita
• debil, idiot