jeho
čeština
editovatvýslovnost
editovatzájmeno (1)
editovat- přivlastňovací
- nesklonné
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
genitiv | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
dativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
akuzativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
vokativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
lokál | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
instrumentál | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
význam
editovat- přivlastňuje osobě nebo věci rodu mužského, která vyplývá z kontextu
- přivlastňuje osobě nebo věci rodu středního, která vyplývá z kontextu
- V dálce je velké město a na jeho okraji stojí malá chajda.
překlady
editovat- přivlastňující osobě nebo věci rodu mužského
- angličtina: his
- esperanto: lia
- finština: hänen
- francouzština: son, sien
- hebrejština: שֶׁלּוֹ
- chorvatština: njegov
- italština: suo
- katalánština: el seu
- litevština: jo
- maďarština: övé
- němčina: sein
- nizozemština: de zijne, aan hem
- polština: jego
- portugalština: dele
- ruština: его
- slovenština: jeho
- slovinština: njegov
- švédština: hans
- velština: ei
- přivlastňující osobě nebo věci rodu středního
související
editovatzájmeno (2)
editovat- osobní
- rod mužský nebo střední
význam
editovat- genitiv zájmena on
- akuzativ zájmena on
- „Proč policie obvinila zrovna jeho a ne třeba manželku, která by mohla být stejně podezřelá?“ tázal se Dufek.[1]
- genitiv zájmena ono
související
editovatslovenština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈjɛɦɔ]
zájmeno
editovatvýznam
editovatpoznámky
editovat- ↑ Policistu obviněného kvůli dětské pornografii čeká ještě soud za zabití, novinky.cz 2. 3. 2010