jeho
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
zájmeno (1)Editovat
- přivlastňovací
- nesklonné
skloňováníEditovat
| Číslo | singulár | plurál | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
| genitiv | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
| dativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
| akuzativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
| vokativ | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
| lokál | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
| instrumentál | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho | jeho |
významEditovat
- přivlastňuje osobě nebo věci rodu mužského, která vyplývá z kontextu
- přivlastňuje osobě nebo věci rodu středního, která vyplývá z kontextu
- V dálce je velké město a na jeho okraji stojí malá chajda.
překladyEditovat
- přivlastňující osobě nebo věci rodu mužského
- angličtina: his
- esperanto: lia
- finština: hänen
- francouzština: son, sien
- hebrejština: שֶׁלּוֹ
- chorvatština: njegov
- italština: suo
- katalánština: el seu
- litevština: jo
- maďarština: övé
- němčina: sein
- nizozemština: de zijne, aan hem
- polština: jego
- portugalština: dele
- ruština: его
- slovenština: jeho
- slovinština: njegov
- švédština: hans
- velština: ei
- přivlastňující osobě nebo věci rodu středního
souvisejícíEditovat
zájmeno (2)Editovat
- osobní
- rod mužský nebo střední
významEditovat
- genitiv zájmena on
- akuzativ zájmena on
- „Proč policie obvinila zrovna jeho a ne třeba manželku, která by mohla být stejně podezřelá?“ tázal se Dufek.[1]
- genitiv zájmena ono
souvisejícíEditovat
slovenštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [ˈjɛɦɔ]
zájmenoEditovat
významEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ Policistu obviněného kvůli dětské pornografii čeká ještě soud za zabití, novinky.cz 2. 3. 2010