jo
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- jo
zájmeno
editovat- osobní
význam
editovat- (nářečně) ji
částice
editovatvarianty
editovatvýznam
editovat- (hovorově) ano
překlady
editovatsouvisející
editovatbavorština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [joː]
částice
editovatvýznam
editovatantonyma
editovatfinština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈjo̞]
dělení
editovat- jo
příslovce
editovatvýznam
editovatsouvisející
editovatlitevština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [jɔ]
dělení
editovat- jo
zájmeno
editovat- genitiv singuláru zájmena jis
význam
editovatsynonyma
editovatantonyma
editovatčástice
editovatvýznam
editovatsynonyma
editovatantonyma
editovatslezština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [jɔ]
dělení
editovat- jo
zájmeno
editovatvýznam
editovatšvédština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [juː]
částice
editovatvýznam
editovat- (ale) ano (jako popření předešlého předpokladu)
- Kommer han inte? Jo. – On nepřichází? Ale ano.
- Du har väl inte tappat vantarna igen? Jo. – Neztratil jsi zase rukavice, že ne? Ano.Ovšem v češtině je taková odpověď nejednoznačná a stejně potřebuje vyjasnění. Doporučuje se odpovídat celou větou:
- "Ano, ztratil."
- "Ano, neztratil." (nezvyklé, ale možné: obsah nese významové sloveso)
- "Ne, neztratil." (běžné)
- no (jako povzdech nebo přiznání)
- Vad hade hänt? Jo, hon hade glömt pengarna. – Co se stalo? No, zapomněla peníze.
související
editovatvotština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [jo]
dělení
editovat- jo
příslovce
editovatvýznam
editovatpoznámky
editovat- ↑ ARISTE, Paul. A Grammar of the Votic language. [s.l.] : Curzon Press, 1997. ISBN 9780700708680. S. 107. (anglicky)