jinověrec

čeština

výslovnost

• IPA: [jɪnɔvjɛrɛt͡s]

dělení

• ji-no-vě-rec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	jinověrec	jinověrci
genitiv	jinověrce	jinověrců
dativ	jinověrci / jinověrcovi	jinověrcům
akuzativ	jinověrce	jinověrce
vokativ	jinověrče	jinověrci
lokál	jinověrci / jinověrcovi	jinověrcích
instrumentál	jinověrcem	jinověrci

význam

1. člověk vyznávající jinou náboženskou víru
   • Paní Anna Náprstková byla zbožná, katolickému náboženství věrné oddaná křesťanka. Ale na dvéře její zaklepal i žid, evangelík, jinověrec.

překlady

1. člověk vyznávající jinou náboženskou víru

   • němčina: Andersgläubige m
   • ruština: иноверец m

antonyma

1. souvěrec, spoluvěrec

související

• jinověrka
• jinověrecký
• jinověrný
• jinověrectví