češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [jsɔʊ̯t͡sɛ], [sɔʊ̯t͡sɛ]

děleníEditovat

  • jsou-ce

slovesoEditovat

významEditovat

  1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa být
    • Našlo se až ke stu srdnatých mužů, hotových složiti život svůj za oplatu co nejkrutější; ti postavivše se proti nejsilnějšímu proudu vítězných nepřátel, pobili jich až na tisíc, než konečně střelami a oštípy obsypáni jsouce, zahynuli všickni na místě.[1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.