kálet

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkaː.lɛt]

dělení

• ká-let

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale, knižně) káleti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kálím	kálíš	kálí	kálíme	kálíte	kálí / kálejí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	kálej	kálejme	kálejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	kálel	kálela	kálelo	káleli	kálely	kálela
trpné	kálen	kálena	káleno	káleni	káleny	kálena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	káleje	kálejíc	kálejíce

význam

1. vylučovat stolici

překlady

1. vylučovat stolici

   • angličtina: defecate
   • francouzština: déféquer
   • italština: defecare
   • latina: defecare
   • němčina: defäkieren
   • polština: defekować
   • španělština: defecar

synonyma

1. (hovorově) chyndit, kadit, (odborně, v lékařství) defekovat, (vulgárně) srát, (zdrobněle, dětsky) kakat, (v obecném jazyce, zhruběle) dělat

související

• kálení
• pokálet
• nakálet
• pokálet se
• vykálet
• vykálet se
• zakálet
• zkálet
• kálívati
• kálící
• kálející