kdákat

čeština

výslovnost

• IPA: [gdaːkat]

dělení

• kdá-kat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní nebo tranzitivní

varianty

• (zastarale) kdákati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kdákám / kdáču	kdákáš / kdáčeš	kdáká / kdáče	kdákáme / kdáčeme	kdákáte / kdáčete	kdákají / kdáčou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	kdákej	kdákejme	kdákejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	kdákal	kdákala	kdákalo	kdákali	kdákaly	kdákala
trpné	kdákán	kdákána	kdákáno	kdákáni	kdákány	kdákána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	kdákaje / kdáče	kdákajíc / kdáčíc	kdákajíce / kdáčíce

význam

1. vydávat zvuk připomínající „kdák“, charakteristický pro slepice po snesení vejce
   • Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.
2. (zhruběle) mluvit, povídat

překlady

1. vydávat zvuk slepice

   • angličtina: cackle
   • francouzština: caqueter
2. plkat

synonyma

1. kvokat
2. (expresivně) plkat, tlachat, žvanit

související

• kdák
• zakdákat
• kdákavý
• kdákání
• kokodák

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-10-19]. Heslo kdákat.