čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [gdaːkat]

dělení editovat

  • kdá-kat

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • intranzitivní nebo tranzitivní

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas kdákám / kdáču kdákáš / kdáčeš kdáká / kdáče kdákáme / kdáčeme kdákáte / kdáčete kdákají / kdáčou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
kdákej kdákejme kdákejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné kdákal kdákala kdákalo kdákali kdákaly kdákala
trpné kdákán kdákána kdákáno kdákáni kdákány kdákána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný kdákaje / kdáče kdákajíc / kdáčíc kdákajíce / kdáčíce

význam editovat

  1. vydávat zvuk připomínajícíkdák“, charakteristický pro slepice po snesení vejce
    • Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.[1]
  2. (zhruběle) mluvit, povídat[2][3]

překlady editovat

  1. vydávat zvuk slepice
  2. plkat

    synonyma editovat

    1. kvokat
    2. (expresivně) plkat, tlachat, žvanit

    související editovat

    poznámky editovat

    1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 131.
    2. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2013-11-01]. Heslo kdákati.
    3. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-11-01]. Heslo kdákati.