čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈslɛpɪt͡sɛ]

dělení editovat

  • sle-pi-ce

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ slepice slepice
genitiv slepice slepic
dativ slepici slepicím
akuzativ slepici slepice
vokativ slepice slepice
lokál slepici slepicích
instrumentál slepicí slepicemi

význam editovat

  1. samice kura domácího
    • Naše bílá slepice dnes snesla vejce.
    • Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.[1]
  2. samice kurovitých ptáků
    • Viděl jsem mezi poli slepici bažanta.
  3. (hanlivě) hloupá žena
    • Jasně že normální. Copak jsem nějaká slepice? Nějaká lightka? Tak říkáme těm slepicím, co si všechno dávají light. Light jogurty, light drinky, light sýry, light tyčinky, light čokolády, light kafe. Prostě trapky. Sotva se to začalo vyrábět, draly se po tom jak slepice po flusu...[2]
    • Ta slepice na mě jen řve a neposlouchá mé oprávněné argumenty.
  4. (hanlivě) (obvykle o ženě) člověk, který prozradí něco, co neměl
    • Ta slepice všechno vyžvanila!
    • Petro, ty jsi ale slepice!

překlady editovat

  1. samice kura domácího
  2. samice kurovitých ptáků
    • angličtina: hen
    • francouzština: poule ž

synonyma editovat

  1. kvočna, (zdrobněle) slepička, (knižně, oblastně) slípka, (nářečně) slépka, (nářečně) kura[3]
  2. husa, (pejorativněji) kráva
  3. žvanil

antonyma editovat

  1. kohout, (familiárně) kokrháč
  2. kohout
  3. liška (4)

související editovat

slovní spojení editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 131.
  2. Alžběta Bublanová: V Tichu
  3. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „slepice“, s. 492-493.

externí odkazy editovat