klīkis

žemaitština

výslovnost

IPA: [ˈklʲiːkʲis]

dělení

klī-kis

etymologie

Z žemaitského slovesa klīktė (kvílet, kvíkat), zčásti zvukomalebné, připomínající zvuky, vydávané kání. Srovnej ve střední hornoněmčině hiulen a s litevským klykti.

podstatné jméno

rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	klīkis	klīkio	klīkē
genitiv	klīkė	klīkiu	klīkiu
dativ	klīkiou	klīkem	klīkems
akuzativ	klīki	klīkio	klīkius
instrumentál	klīkio	klīkēs	klīkēs
lokál	klīkie	klīkiūs	klīkiūs
vokativ	klīki	klīkio	klīkē

význam

(v zoologii) káně lesní Buteo buteo

synonyma

soupis, peslīs