klevetník

čeština

výslovnost

• IPA: [klɛvɛtɲiːk]

dělení

• kle-vet-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klevetník	klevetníci
genitiv	klevetníka	klevetníků
dativ	klevetníkovi / klevetníku	klevetníkům
akuzativ	klevetníka	klevetníky
vokativ	klevetníku	klevetníci
lokál	klevetníkovi / klevetníku	klevetnících
instrumentál	klevetníkem	klevetníky

význam

1. ten, kdo rozšiřuje pomluvy nebo drby (klevety); klevetivý člověk

synonyma

1. pomlouvač, klepař

související

• klevetníkův
• klevetnice
• klevetnický
• klevetnictví
• klevetit
• kleveta, klevety