knulla

švédština

výslovnost

• IPA: [˘knɵlːa]
• 2. intonace

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	knulla	knullas
přítomnost	knullar	knullas
préteritum	knullade	knullades
supinum	knullat	knullats
rozkazovací zp.	knulla	knullas

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	knullande
trpné	knullad	knullat	knullade

význam

1. (vulgárně) mrdat, prcat, šukat